Pojizerské a podještědské písně jsou rozděleny podle obsahu textu na písně výpravné, o práci a zaměstnáních, na písně dělnické a na písně lyrické. Písně lyrické lze dále rozdělit na písně dětské a pak následuje velká skupina písní milostných o lásce šťastné a nešťastné. Mezi písně lyrické se řadí i svatební, vojenské, satirické, rozmarné a pijácké.
Charakter lidových písní z Pojizeří, Podještědí a Podkrkonoší je velmi ovlivněn řadou přírodních krás, jichž se na tomto poměrně malém území nahromadilo. Proto zpěvák vyhledával v textech lidových písní právě takové sloky, které mu připomínaly přírodní zvláštnosti domova jako např. pískovcové skalní útvary typické pro Pojizeří, mnoho kopců a vršků, řada starých zámků a mohutných hradů či alespoň jejich trosek. Avšak pravým dějištěm našich lidových písní jsou pole, louky, zahrady, háje a lesy.
Lidové písně zachycují také mnoho námětů z pracovního prostředí, které byly obzvláště oblíbeny všude, kam přišli tovaryši či řemeslníci ze zkušené. Kromě prostředí pracovního vznikla také celá řada písní s příběhy ze života mladých lidí či se zvyklostmi z celého kraje.
Ze slov obecné mluvy se v textech vyskytly nejčastěji výrazy přejaté z německého jazyka. Počet německých slov byl obvykle tím větší, čím větší bylo stáří písně. O původu germanismů a jejich použití v lidové písni severních Čech pojednává rovněž více než stostránková diplomová práce členky našeho souboru, Terezy Tužové, obsahující mimo jiné dotazník ke srozumitelnosti germanismů u českých rodilých mluvčí. Výsledky diplomové práce s názvem „Germanismen in nordböhmischen Volksliedern: eine empirische Untersuchung zu ihrer Verständlichkeit in der tschechischen Sprachgemeinschaft“ budou zanedlouho zveřejněny i na našich webových stránkách.